Suche
Mein Konto
Boj proti klanovému zločinu: Stále více nájezdů v Dolním Sasku!
Oldenburg v centru pozornosti: Vyšetřování klanových zločinů po násilných zločinech. Společenské debaty o termínech a stigmatizaci.
Boj proti klanovému zločinu: Stále více nájezdů v Dolním Sasku!
V posledních týdnech se v Německu opět rozvířila otázka klanové kriminality. Důraz je kladen na různé zločinecké skupiny, které se vyznačují rodinnými vztahy a společným etnickým původem. Policie opakovaně informovala o svém vyšetřování v této souvislosti, zejména v Dolním Sasku, kde definice ministerstva vnitra uvádí, že klany představují zločinecké skupiny spojené úzkými rodinnými vazbami. Tato definice je však opakovaně zpochybňována. NDR hlásí obavy, které vyjádřil Thomas Müller, vyšetřovatel policie v Brémách. Kritizuje, že termín klanová kriminalita často vytváří plošnou klasifikaci lidí podle jejich rodinné struktury. Například všichni mlynáři by mohli být považováni za potenciálně zločince. Tento přístup vede mnoho hlasů k tomu, aby hovořily o „organizovaném zločinu“ nebo „zločineckých gangech“.
Problém však sahá ještě dále. V Severním Porýní-Vestfálsku, Berlíně a Dolním Sasku je boj proti klanové kriminalitě ústředním zájmem úřadů. Ministr vnitra Herbert Reul varuje, že společenský řád je ohrožen klanovou kriminalitou. Často dochází k hromadným rvačkám, krádežím šperků a loupeží. Hlasitý Deutschlandfunk To opakovaně vede k nájezdům, jako byl ten nedávný v nočním životě, aby se prozkoumalo spojení mezi klany a scénou vyhazovačů. Čísla hovoří jasně: V Severním Porýní-Vestfálsku bylo v roce 2023 zaznamenáno kolem 7 000 trestných činů členů klanu, což znamená nárůst o téměř 7 % oproti předchozímu roku.
Statistické úvahy a sociální problémy
Kritika termínu „klanový zločin“ je stále hlasitější. Pozorovatelé varují před rasistickými stereotypy a doporučují tento termín zrušit. Hlášení o klanové kriminalitě se často týkají velkých rodin arabského, tureckého nebo kurdského původu, což vede k masivní stigmatizaci postižených. Spolkový úřad kriminální policie (BKA) popisuje klanovou kriminalitu jako kriminální chování členů klanu, ve kterém jsou jejich vlastní normy postaveny nad německý právní systém. Federální situační zpráva o „organizovaném zločinu“ je dokumentován aktuální vývoj a případně i jejich mezinárodní rozměr.
Dalším problémem je takzvaný seznam „klanových značek“ v Dolním Sasku, který může vést k libovolnému přidělení. Kritici volají po zrušení tohoto přístupu, protože vede k systematické diskriminaci. Policie nyní také uznala, že termín klanový zločin musí být zpochybněn, i když státní vláda opakovaně zdůrazňuje, že bezpečnostní situace je brána vážně. Ministr vnitra Reul se domnívá, že razie v rámci politiky nulové tolerance by měly zvýšit pocit bezpečí občanů, a to navzdory poklesu nepokojů ze 179 v roce 2018 na 37 v roce 2022.
Souhrnně lze říci, že debata o klanové kriminalitě v Německu je složitá. Zatímco úřady podnikají přísná opatření proti této formě zločinu, otázka označování a souvisejících sociálních důsledků zůstává otevřená. Objektivní diskuse o možných alternativách k běžným termínům by mohla pomoci omezit předsudky a zlepšit bezpečnostní situaci.