Oldenburg kontruje Dobrindtovi: Krizové lekce nejsou nutné!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Ministryně školství Simone Oldenburgová Dobrindtovy krizové lekce odmítá a požaduje celkovou strategii civilní ochrany a vzdělávání.

Bildungsministerin Simone Oldenburg lehnt Dobrindts Krisenunterricht ab und fordert eine Gesamtstrategie für Zivilschutz und Aufklärung.
Ministryně školství Simone Oldenburgová Dobrindtovy krizové lekce odmítá a požaduje celkovou strategii civilní ochrany a vzdělávání.

Oldenburg kontruje Dobrindtovi: Krizové lekce nejsou nutné!

V posledních dnech se na politické scéně bouřlivě diskutuje o tom, jak se vypořádat s krizemi a scénáři hrozeb ve školách. Ministryně školství Simone Oldenburgová (vlevo) se jasně vyslovila proti návrhu spolkového ministra vnitra Alexandra Dobrindta (CSU), který by rád podpořil jednu školní hodinu ročně k přípravě na krize. Hlasitý NDR Oldenburg popisuje plán jako nedostatečný a požaduje komplexnější koncepci civilní ochrany v Německu.

Dobrindt, který tuto myšlenku podnítil, vidí potřebu lépe připravit studenty na krize, jako jsou přírodní katastrofy nebo dokonce vojenské konflikty. O hrozbách a ochranných opatřeních by si rád popovídal se staršími studenty ve dvojlekci na školách. Oldenburgová však kritizuje, že učitelé by neměli působit jako „nouzové hřebíky pro vládu“, jak vysvětlila ve svém prohlášení. Zdůrazňuje, že odpovědnost za osvětu lidí o krizích leží zpočátku na dospělých.

Nezbytný dialog

Oldenburg v této souvislosti požaduje vhodné výukové materiály od Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách. Podle jejího názoru je důležité, aby vzdělání bylo přiměřené věku a aby se stávající diskuse o válkách v politice a hodinách dějepisu dále posilovala. Proti Dobrindtovým hlasům vehementně tvrdí, že děti by neměly být první cílovou skupinou krizového vzdělávání.

Ministr školství je ale přesvědčen, že země je dobře připravena na různé krizové scénáře, jako jsou povodně, výpadky proudu nebo válka. Přesto si uvědomuje mezery, které je třeba zaplnit, aby se studenti lépe vycvičili k řešení krizových situací. Podle jejího názoru, aby bylo možné tato témata začlenit do výuky, musí být poskytnuty vhodné materiály.

Školská politika v hledáčku

Dobrindtovu iniciativu kriticky vnímá i předseda Konference ministrů školství. Ta návrh nejen odmítá, ale v dalším kroku obviňuje Dobrindta z „bezradnosti“. Plán na začlenění tématu krizové prevence do běžného školního života považují politici za nedostatečný. Oldenburg také zakázal diskuse s vedením školy o personálních otázkách, což napjatou situaci ještě vyostřuje.

Celkově to ukazuje, že debata na téma krizové výuky je důležitým společenským problémem, který daleko přesahuje rámec škol. Diskuse o tom, jak mohou být mladí lidé připraveni na potenciální nebezpečí, zůstává napjatá – a je zapotřebí jasná strategie federální vlády, která školám poskytne tu nejlepší možnou podporu.