Razie ve východním Frísku: Policie zasáhla proti klanové kriminalitě!

Razie ve východním Frísku: Policie zasáhla proti klanové kriminalitě!

Takzvaná klanová kriminalita se v posledních letech stále více týká bezpečnostních orgánů v Německu. Toto téma je v centru pozornosti zejména v Dolním Sasku kvůli pravidelným zprávám od policie. Jasná definice pochází z dolnosaského ministerstva vnitra: Klan je zločinecká skupina spojená rodinnými vazbami a společným etnickým původem. Tato definice však není bez kontroverze. Vyšetřovatel Thomas Müller z brémské policie ji ostře kritizuje, protože řadí lidi do potenciálně kriminální kategorie založené pouze na rodinných strukturách a příjmení. To by mohlo mít negativní dopad na image policie a společnosti. Müller navrhuje používat termíny jako „organizovaný zločin“ nebo „zločinecký gang“, aby se vyhnul stigmatizaci a poskytl prostor pro jemnější přístup.

V průběhu této diskuse se dostává do centra pozornosti i policejní razie. Ve východním Frísku nedávno proběhly komplexní operace, které byly zaměřeny právě na klanovou kriminalitu a její zapojení do místního nočního života. Tyto nálety demonstrují odhodlání bezpečnostních orgánů bojovat s hrozbami, které představují klany. Ministr vnitra Herbert Reul ze Severního Porýní-Vestfálska označil klanovou kriminalitu za vážnou hrozbu společenskému řádu a odkázal na násilí, které je často výsledkem těchto struktur. Hromadné rvačky, krádeže šperků a loupeže jsou jen několika příklady toho, jak se tato kriminální energie uvolňuje a nutí policii k intenzivnímu vyšetřování.

Čísla a sociální kontext

Čísla o klanové kriminalitě poskytují živý náhled na situaci. V Berlíně bylo v roce 2023 registrováno více než 1 000 trestných činů souvisejících s klany. Na první pohled se to může zdát málo, ale představuje to přibližně 0,2 % všech trestných činů. V Severním Porýní-Vestfálsku je alarmující trend: policie v roce 2023 napočítala kolem 7 000 trestných činů klanů, což je nárůst o 7 % ve srovnání s předchozím rokem. Aby bylo možné tyto struktury dostat pod kontrolu, existuje nyní v Severním Porýní-Vestfálsku seznam 118 příjmení, která jsou přiřazena podezřelým klanovým rodinám. Tento přístup však vzbuzuje kritiku, která se obává rasistických stereotypů a volá po zrušení termínu „klan“. Mnoho z odhadovaných 35 000 až 50 000 lidí, kteří pocházejí z těchto rodin, samozřejmě nejsou zločinci.

Kromě toho je policejní kategorie klanové kriminality vnímána jako problematická, protože vede k stigmatizaci lidí kvůli jejich původu. Kritici varují před nebezpečím, že takové nálepky mohou vést k dalekosáhlým společenským předsudkům. Přístup BKA, který definuje klany jako neformální společenské organizace s hierarchickou strukturou, pomáhá věci vyjasnit, ale také znamená, že zločin musí být organizován a systematicky rozpoznáván.

Bezpečnostní orgány musí jistě najít způsob, jak uspokojit potřebu pocitu bezpečí mezi obyvatelstvem. V rámci politiky nulové tolerance v Severním Porýní-Vestfálsku například počet nepokojů klesl ze 179 v roce 2018 na pouhých 37 v roce 2022. To ukazuje, že taktická akce proti těmto zločineckým strukturám může vést kroky správným směrem, ale cesta je dlouhá a není bez překážek.

Souhrnně lze říci, že problematika klanové kriminality představuje komplexní výzvu. S diferencovanou perspektivou a jasným přístupem k akci by mohlo být možné řešit obavy obyvatel o bezpečnost a vyhnout se sociální stigmatizaci. Bitva o definice jistě zůstane žhavě diskutovaným tématem v nadcházejících letech, protože bezpečnostní agentury se snaží optimalizovat své strategie a přizpůsobovat své operace realitě.

Pro více informací o probíhajících vyšetřováních a sociálním pozadí můžete sledovat zprávy o NDR zde a Deutschlandfunk Read zde.