Festival žen v Leverkusenu: Silné znamení pro Jin, Jiyan, Azadî

Festival žen v Leverkusenu: Silné znamení pro Jin, Jiyan, Azadî

Minulou sobotu se v Leverkusenu konal 19. Zîlanský ženský festival, událost, která sloužila jako silná oslava kurdských žen a jejich identity. Pod heslem „Defending Women – With Jin, Jiyan, Azadî“ byl sestaven působivý program, který spojil ženy z Německa, Belgie a Nizozemska a nabídl prostor pro opomíjená témata odporu a sebeurčení. Festival oceňuje zejména ženy z kurdského osvobozeneckého hnutí, které padly v boji za svobodu a rovnost.

Akce nabídla pestrý program od hudby přes politické projevy až po aktivity pro děti. Meryem Rojhilat, mluvčí Společenství svobodných žen východního Kurdistánu (KJAR), ve svém projevu upozornila na napětí mezi Íránem a Izraelem a vyzvala k odmítnutí geopolitických bloků. Zvláště silná byla politická teorie Abdullaha Öcalana, kterou mnoho žen v regionu považuje za perspektivu míru a sebeurčení.

Pohled na protesty v Íránu

Pozadí festivalu je neodmyslitelně spjato s aktuálními protesty v Íránu, které jsou namířeny proti přísnému dress codu a systematickému útlaku ze strany režimu mulláhů. Slogan „Jin, Jiyan, Azadî“, což znamená „ženy, život, svoboda“, se stal ústředním heslem demonstrantů. Protesty nejsou jen pokřikem proti diskriminaci íránské kurdské menšiny, ale také širším požadavkem na svobodu a lidská práva.

Obzvláště tragickým symbolem tohoto hnutí je případ Mahsy Amini, který stejně jako mnoho dalších trpěl brutálním režimem. Na jejím pohřbu si kurdské ženy sundaly šátky a skandovaly hesla, která ukazují dynamiku protestů na íránském území. V těchto turbulentních časech jsou kurdské ženy zvláště aktivní v první linii, bojují za svá práva a proti útlaku.

Kulturní identita a odpor

Festival také poskytl platformu pro kulturní aktivity, které ztělesňovaly ducha odporu. Vystoupení hudebníků jako Berfin Mamedova, Sosin a další vytvořilo živou atmosféru. Folklórní vystoupení skupiny Govend a tradičních zpěváků Dengbêj přispělo k zachování a propagaci kurdské kultury. Zviditelnilo se propojení kultury a identity, které pro mnohé představuje i formu odporu.

Dětský program „Zarok Ma“ také propagoval kurdský jazyk a kulturu prostřednictvím interaktivních aktivit, aby se mladší generace dostala do kontaktu s těmito důležitými tématy. Organizátoři vyvodili pozitivní závěr a zdůraznili, jak důležité je nejen zažít ducha „Jin, Jiyan, Azadî“, ale také jej přenést do každodenního života.

Projev Safie Mansurové, která zastupovala Balúčskou osvobozeneckou iniciativu, a pozdrav alawitských žen ze Sýrie zdůraznily potřebu podporovat přeshraniční solidaritu v bojích za svobodu. Na konci festivalu hudební vystoupení, která se zabývala odporem, právy žen a kulturní identitou, poskytla emotivní závěr a umožnila účastníkům vrátit se do každodenního života s novým odhodláním.

19. ročník Zîlan Women's Festival vyslal nejen silný signál pro práva žen, ale také postavil most mezi kulturou, identitou a neúnavným bojem proti diskriminaci.