Nová nádhera pro mešitu Selimiye: kupole dosahuje Weidenau!

Nová nádhera pro mešitu Selimiye: kupole dosahuje Weidenau!

V současné době se hodně pracuje na mešitě Selimiye ve Weidenau/Geisweid. V úterý odpoledne byla na střechu vyzvednuta impozantní kopule, která bude v budoucnu architektonickým vrcholem budovy. Tato kupole, která byla vyrobena v Turecku, ještě není zcela dokončena, ale dostane vnější plášť odolný proti povětrnostním vlivům, aby vydržel počasí v regionu. Sdružení mešit „Siegen Selimiye Camii“ investuje do projektu, který je financován ze štědrých darů a vlastních zdrojů, nejméně 1,5 milionu eur.

Renovace a modernizace mešity Selimiye, která se nachází v ulici „Am Wildgehege“, probíhá od loňského roku. Zajímavostí je, že u hlavní budovy vyroste také nový úzký minaret, který dříve chyběl. Dokončení celého díla se předpokládá do podzimu 2025 a očekávání výsledku je již hmatatelné.

Pohled na osmanskou architekturu

Mešita Selimiye má nejen jméno, ale také ctí tradici osmanské architektury, která vznikla ve 14. a 15. století v regionech, jako je Rumélie a Malá Asie. Působivý je zejména vliv velkého architekta Sinana, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů Osmanské říše. Jeho mistrovským dílem je mešita Selimiye v Edirne, která je od roku 2011 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a která zaujme i svou monumentální kupolí nesenou osmi sloupy.

Mešita Selimiye v Edirne představuje vrchol osmanské architektury a její prvky, jako je kupole o průměru 31,5 metru a čtyři štíhlé minarety, jsou nejen architektonicky působivé, ale také svědčí o kulturním významu té doby. Tato architektura se vyznačuje kombinací seldžuckých, arménských a byzantských prvků, což jí také dodává jedinečný ráz. Spojení s touto architektonickou tradicí má pro novou mešitu ve Weidenau/Geisweid zásadní význam, protože odráží snahy o zachování osmanského dědictví.

Význam zachování kulturních hodnot

Renovace mešity Selimiye v Siegenu ukazuje, jak důležité je dnes zachování kulturních hodnot. UNESCO rozsáhle zdokumentovalo složitý proces ochrany takových míst. Rozvojové projekty v oblasti kulturního dědictví vyžadují nejen velké finanční zdroje, ale také úzkou spolupráci mezi různými institucemi a místními úřady k zajištění efektivního řízení.

Sdružení mešit v Siegenu by mohlo těžit z těchto zkušeností a zajistit, aby se mešita stala nejen místem modlitby, ale také kulturním centrem, které udržuje historii a hrdost osmanské architektury naživu. S dostatečným nasazením a jasnou vizí se mešita Selimiye může brzy stát zářným příkladem zachování a dalšího rozvoje této tradiční architektury.