Proč někteří lidé nikdy nemají sex? Vědci odhalují šokující důvody!
Výzkumný tým zkoumá důvody celoživotní bezpohlavnosti na základě údajů od více než 400 000 Britů.

Proč někteří lidé nikdy nemají sex? Vědci odhalují šokující důvody!
V komplexní studii mezinárodní výzkumný tým zahrnující Institut Maxe Plancka pro empirickou estetiku (MPIEA) ve Frankfurtu nad Mohanem zjistil, proč někteří lidé nikdy neměli sexuální zkušenosti v dospělosti. Největší studie celoživotního panenství byla nedávno publikována v časopise PNAS a analyzovala data od více než 400 000 Britů ve věku 39 až 73 let. Překvapivě asi 1 % respondentů uvedlo, že nikdy neměli sex. Důvody tohoto nedostatku sexu jsou složité a zjevně závisí na psychologických, sociálních a genetických faktorech, jak uvádí Radiowuppertal.
Co to ale znamená pro postižené? Spoluautorka studie Laura Wesseldijk zdůrazňuje, že nedostatek romantických a sexuálních vztahů je často spojen s osamělostí, úzkostí, depresivními pocity a celkovým poklesem duševní pohody. Toto zjištění se odráží i ve zkušenostech lidí v podobné situaci. Lidé, kteří nikdy nebyli sexuálně aktivní, jsou často lépe vzdělaní, ale také se často cítí osamělejší, nervóznější a nešťastnější.
Vlivy na bezpohlavnost
Vědci zjistili, že bezpohlavnost je častější v regionech s větší příjmovou nerovností. Muži bez sexuální zkušenosti byli také často fyzicky slabší a žili v oblastech s menším počtem žen. Je zajímavé, že vědci dokázali geneticky vysvětlit asi 15 % rozdílů v celoživotní bezpohlavnosti. Tyto genetické faktory jsou spojeny s inteligencí, vzděláním a dokonce i neurovývojovými poruchami, jako je autismus, jak dodává Medlabportal.
Výsledky ukazují, že skupina bezpohlavních lidí v mládí méně často konzumovala alkohol a drogy a častěji nosila brýle. Tyto charakteristiky by mohly naznačovat celkový sociálně uzavřený životní styl, který postiženým ztěžuje hledání partnera. Výzkum také nerozlišoval mezi dobrovolným a nedobrovolným panenstvím, což vyvolává další otázky.
Osamělost jako zdravotní riziko
Osamělost je stále více uznávána jako významné zdravotní riziko. Osamělost může vést k různým zdravotním problémům, včetně deprese, sociální fobie a dokonce i kardiovaskulárních chorob, podle přehledové práce shrnující dopady osamělosti na fyzické a duševní zdraví. Osamělost je také považována za rizikový faktor sebevraždy. Mnoho studií ukazuje, že přibližně 42 % dospělých se alespoň po určitou dobu cítí osaměle, což je zvláště alarmující v kontextu sexuální nečinnosti, jak uvádí PMC.
O to naléhavější je proto potřeba zásahů ke snížení osamělosti. Tato zjištění by mohla být důležitá nejen pro kvalitu života postižených, ale i pro celou společnost. Ukazuje se, že problematika bezpohlavnosti je úzce provázána s důležitými otázkami o sociálních vztazích a duševním zdraví.