Shocking Bounce: Worm využívá elektřinu k lovu hmyzu!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Nová studie parazitického červa Steinernema carpocapsae ukazuje, jak využívá elektrostatické mechanismy k odchytu hmyzu.

Eine neue Studie über den parasitären Wurm Steinernema carpocapsae zeigt, wie er elektrostatische Mechanismen nutzt, um Insekten zu fangen.
Nová studie parazitického červa Steinernema carpocapsae ukazuje, jak využívá elektrostatické mechanismy k odchytu hmyzu.

Shocking Bounce: Worm využívá elektřinu k lovu hmyzu!

Věděli jste, že malý červ má potenciál stát se další hvězdou biologické ochrany proti škůdcům? Parazitický červSteinernema carpocapsaeNejen, že zaujme svou schopností vyskočit až 25násobek své výšky, ale má také docela pozoruhodnou strategii pro chytání létajícího hmyzu. Science Daily uvádí, že tento červ byl zkoumán ve studii na Emory University a University of California, Berkeley. Ukázalo se, že k přilákání kořisti využívá elektrostatické mechanismy.

Vzrušující výzkum publikovaný v prestižním časopise PNAS ukazuje, že kombinace vyššího napětí a slabého větru výrazně zvyšuje úspěšnost tohoto červa při skákání na hmyz. Hmyzí křídla generují elektrické pole o síle několika stovek voltů, což zvyšuje přitažlivost červa a umožňuje mu specificky zasáhnout.

Techniky skákání červa

V rámci studie byly provedeny zajímavé experimenty, které zkoumaly mechaniku skákání červa. Byla použita mikroskopie s vysokým rozlišením, která výzkumníkům umožnila nafilmovat procesy skákání. Červ se stočí do smyčky a poté se katapultuje do vzduchu. Digitální analýza jeho skokových trajektorií pomocí algoritmu Markov Chain Monte Carlo odhalila mechanismy, které stojí za tímto úžasným chováním. Bez elektrostatických sil by skákací chování nedávalo smysl z evoluční perspektivy, podle výzkumníků.

Červ navíc není jen nenasytný lovec. Disponuje symbiotickými bakteriemi, které zavede do těla chyceného hmyzu a které nakonec hmyz zabijí. Hlístice lze nalézt v půdách po celém světě, s výjimkou polárních oblastí, a jsou již používány v biologické kontrole škůdců.

Začínáme s biologickou kontrolou

Svět biologické ochrany proti škůdcům však nabízí ještě více. Dalším zajímavým příspěvkem je studie o háďátcích, podle které tito parazité způsobují zemědělské škody po celém světě až za 120 miliard eur ročně. KIT zdůrazňuje, že výzkumníci pracují na využití přirozených protivníků těchto háďátek. Houby zachycující háďátka vykazují slibný potenciál jako biokontrolní činidla tím, že přitahují háďátka a překonávají jejich obranné reakce.

Výzkumná skupina v KIT zkoumala roli určitých proteinů při zachycování háďátek. Výsledky byly publikovány v časopise PLoS Pathogens. Poté, co houby chytí červy, proniknou do jejich těl a uvolní proteiny rozpouštějící buňky, které červi tráví. Zvláště pozoruhodný je malý proteinový faktor, který byl identifikován jako nově objevený faktor virulence a mohl by nabídnout slibné přístupy pro vývoj nových léčebných postupů.

Fascinující vývoj v zemědělství, který je šetrný k životnímu prostředí a doufejme, že dokáže čelit vážnému problému škůdců. Takové inovace by mohly přinést skutečnou přidanou hodnotu a ukázat, že i ty nejmenší organismy dokážou velké věci.

Trendy v parazitologii přináší další poznatky o užitečných vlastnostech entomopatogenních háďátek a jejich symbióze v zemědělství. S těmito znalostmi z výzkumu mohou zemědělci dobře zvládnout vývoj udržitelných zemědělských metod a zároveň zvýšit výnosy.