Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko požadují miliardy na civilní ochranu!

Hamburk a Šlesvicko-Holštýnsko požadují miliardy na civilní ochranu!

Vlády Hamburku a Šlesvicka-Holštýnska ve společné iniciativě vyzvaly k naléhavému finančnímu posílení civilní ochrany v Německu. Premiér Daniel Günther (CDU) to po jednání kabinetu obou zemí komentoval a zdůraznil, že je potřeba vytvořit pevný základ pro civilní ochranu. Výzva zahrnuje počáteční investici ve výši 10 miliard eur, po níž bude následovat dalších 20 miliard eur na zlepšení napjatých bezpečnostních struktur a splnění bezpečnostních požadavků. Tento požadavek by měl být zohledněn v připravovaném speciálním fondu za účelem posílení obranné kapacity zemí, zejména v době geopolitických nejistot, jako jsou ty způsobené ruským útokem na Ukrajinu. Boyens Medien uvádí, že požadované investice by měly sloužit i ke zvýšení příspěvků do „Operation Plan Germany“ (OPLAN DEU).

Co přesně ale tato iniciativa pro občany znamená? Jde především o lepší ochranu kritické infrastruktury, jako jsou podniky zásobování vodou a zbrojení. Německý okresní svaz (DLT) nedávno uspořádal na toto téma hojně navštěvovanou akci, na které se sešli okresní správci z celého Německa. Ústředním výsledkem jednání byl poziční dokument s názvem „Zefektivnění civilní ochrany!“, který požaduje spojení vojenských a civilních podpůrných služeb. Bylo zdůrazněno, jak důležité je vytvořit moderní základ v civilní ochraně, abychom byli lépe připraveni na budoucí výzvy. Landkreistag zdůrazňuje, že bezpečnostní politika v Evropě vyžaduje přehodnocení.

Sdílená odpovědnost v civilní ochraně

Klíčem k účinné civilní ochraně je lepší propojení mezi bezpečnostními orgány, pracovníky pro pomoc při katastrofách a průmyslovými společnostmi. Nový operační plán, který je v platnosti od března 2024, si klade za cíl tuto spolupráci podporovat a definovat jasné postupy v případě napětí a obrany. Federální vláda plánuje zlepšit potřebné struktury a zvýšit efektivitu pomoci při katastrofách z federálního a státního hlediska. Katrima vysvětluje strategie, které byly uplatňovány od revize strategie civilní ochrany v roce 2002, a jakého pokroku již bylo dosaženo.

Nelze přehlédnout výzvy, které přináší hrůzy minulosti a současné geopolitické napětí. Povodně na Labi v roce 2002 a útoky z 11. září 2001 měly trvalý dopad na německou civilní ochranu a daly jasně najevo, jak důležitá je dobře fungující infrastruktura a úzká spolupráce. Odpovědnost mezi federálními, státními a místními vládami je považována za zásadní, zvláště v době, kdy hybridní hrozby převládají více než kdy jindy. Občané by měli být lépe chráněni řízením rizik, moderním vybavením a vylepšeným systémem varování.

Celkově je zřejmé, že požadavky z Hamburku a Šlesvicka-Holštýnska nejsou jen odpovědí na aktuální výzvy, ale také součástí komplexního plánu na zlepšení bezpečnostní architektury v Německu. Aby se mohli orientovat na budoucnost a být odolní, musí všichni zúčastnění táhnout za jeden provaz a společně vyvíjet řešení.