Asijský sršeň: Červené varování pro Šlesvicko-Holštýnsko a Dolní Sasko!

Asijský sršeň: Červené varování pro Šlesvicko-Holštýnsko a Dolní Sasko!

Sršeň asijský se v Německu stále více rozšiřuje a nedávné pozorování ve Šlesvicku-Holštýnsku znepokojuje nejen včelaře, ale i ochránce přírody. Hlasitý Rtuť V Dolním Sasku již bylo několik zpráv, zatímco první pozorování byla nyní potvrzena v Lübecku a Tielenu (okres Šlesvicko-Flensburg). Rainer Borcherding z BUND a Carsten Pusch z NABU získali přehled o rozdílech od původního sršně: asijský sršeň je menší, má tmavší tělo a nápadně žluté tlapky.

Sršeň asijský (Vespa velutina), původem z jihovýchodní Asie, byl do Francie zavlečen v roce 2004 prostřednictvím přepravy zboží. Od té doby se neúprosně rozšířil po Evropě – proces, který je považován za nevratný. Zvláště alarmující je, že populace sršňů v Německu roste rychlým tempem. „Uprostřed léta se sršni stěhují do vyšších hnízd v korunách stromů, kde představují obrovskou hrozbu pro naše původní hmyzí populace,“ varuje Dr. Manfred Verhaagh, entomolog z Karlsruhe Natural History Museum. ZDF dnes informuje o hrozbě, kterou asijský sršeň představuje pro biodiverzitu – nemá téměř žádné přirozené nepřátele a může se bez omezení množit.

Vliv na včelařství

Dopad na včelařství je obrovský. Asijští sršni mají silný hlad po hmyzu, který škodí zejména včelstvem. Podle studie zveřejněné v Německý svaz včelařů Tyto sršně jedí téměř každý druh hmyzu, se kterým se setkají na květinách - včetně včel, čmeláků a mnoha dalších opylovačů. „Takové dopady ohrožují nejen včelaře, ale i celý výkon opylování v našich ekosystémech,“ zdůrazňuje svaz včelařů. Ubývající populace opylovačů má dalekosáhlé důsledky pro zemědělství a biologickou rozmanitost.

EU přidala sršně asijského na seznam invazních druhů v roce 2018. Členské státy jsou povinny přijmout opatření k boji proti tomuto druhu. V mnoha spolkových zemích, včetně Bádenska-Württemberska, již existují platformy pro hlášení sršních hnízd, aby bylo možné včas zasáhnout proti šíření. Hnízda by měla být nahlášena nižším orgánům ochrany přírody, ideálně s fotografií. Pokusy odstranit hnízda svépomocí jsou nejen nebezpečné, ale často i neúčinné.

Doporučuje se opatrnost!

Asijský sršeň není agresivní a obvykle neútočí na lidi, pokud se nepřiblížíte příliš blízko hnízda. Jejich bodnutí jsou bolestivější, ale méně toxická než u jejich evropských příbuzných. Opatrnost se však doporučuje zejména u alergiků, protože mohou způsobit i prudké reakce. „Hnízda by měla být odborně odstraněna, protože mají zpočátku velikost házené v primární fázi a později se mohou u velkých stromů výrazně zvětšit,“ vysvětluje Verhaagh. Situace není znepokojivá jen pro včelaře – městská hnízda v obytných oblastech mohou představovat i zdravotní riziko.

Kombinace zodpovědné odborné likvidace a zvyšování informovanosti veřejnosti bude v budoucnu klíčová pro omezení dalšího šíření sršně asijského a jeho negativního dopadu na náš ekosystém. Je tu něco pro všechny milovníky přírody a včelaře!