Spor o Kirchweg: Komunita předem požaduje práva na publicitu
Spor o soukromou cestu ve Schwenningenu: Magistrát chce vyhlásit církevní stezku za veřejnou, soudní spor probíhá.

Spor o Kirchweg: Komunita předem požaduje práva na publicitu
Ve Schwenningenu to vře: spor o soukromou silnici vyvolává v komunitě velké vzrušení. Zodpovědní to plánují vyhlásit jako veřejné – krok, který přivádí majitele Jürgena Klemma a Claudii Hogenhuisovou na barikády. Kirchweg, která částečně vede přes jejich pozemek na Hauptstrasse 43, je podle Geoportal Baden-Württemberg označena jako soukromá cesta se zákazem vjezdu pro nerezidenty. Ke konfliktu došlo, když v sousedství probíhal stavební projekt a oba majitelé domů měli obavy z možného poškození stavebním zařízením. Nakonec si se svým právníkem vyjasnili, že jako majitelé budou odpovídat za případnou škodu.
Následovala konfrontace s komunitou, která považovala cestu kostela za veřejnou. Toto tvrzení je založeno na konceptu zakotveném v římském právu známém jako „nepamětná promlčecí lhůta“. Obec argumentuje tím, že stezka byla nepřetržitě využívána od nepaměti a vzniklo tedy veřejné právo. Pro posílení své pozice se odvolává na okresní atlas z let 1872 až 1875, který má toto využití doložit. Svou argumentaci čerpají přímo z jádra římského práva, které bylo součástí německého práva již od vrcholného středověku, podporované germánskými tradicemi a vývojem právního systému v průběhu staletí, jak je vysvětleno na Wikipedii).
Vyvrcholí právní spor
Klemm a Hogenhuis se naopak považují za oběti právní instituce, která je podle nich zneužívána. Obávají se vyvlastnění bez adekvátní náhrady. Jejich argumentace se opírá mimo jiné o právo cesty registrované v 70. letech a nabídku magistrátu z roku 1998 na odkoupení stezky, která byla zamítnuta. První soudní jednání, které spor přivedlo na soudcovskou lavici, skončilo doporučením k mimosoudnímu řešení – to se ale neuskutečnilo. Při následné schůzce byli vyslechnuti dva starší svědci, kteří měli vypovídat o užívání kostelní cesty před rokem 1964.
Výsledek byl překvapivý: soud rozhodl, že církevní stezka je soukromá cesta a ne veřejná. Tento rozsudek však zatím není pravomocný a je zde možnost odvolání. Starosta Ewald Hoffmann řekl, že magistrát chce na tento verdikt pečlivě počkat, než podnikne další krok.
Toto téma vytváří v komunitě hodně spojení. Propojuje tehdejší aspekty německého práva s moderními výzvami a ukazuje, jak hluboce jsou kořeny našeho chápání práva protkány v historii. Rozhodnutí, zda je církevní stezka klasifikována jako veřejná nebo soukromá, by mohlo mít pro vlastníky a obec dalekosáhlé důsledky. Do té doby zůstává spor žhavým tématem, které je i nadále zdrojem diskuzí.
Vzhledem k právní náročnosti je asi dobré, aby se Schwenningers informovali o historických základech práva, které se jich denně dotýká. V konečném důsledku jsou propletence mezi soukromým a veřejným právem relevantním problémem nejen ve Schwenningenu, ale všude tam, kde se střetává vlastnictví a užívání.