Krabí mor: Výzkumníci používají pasti ve Weseru!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Výzkumníci v Brémách používají pasti ve Weseru ke kontrole invazivních krabů palčáků a ochraně místní fauny.

Forscher in Bremen setzen Fallen in der Weser ein, um invasive Wollhandkrabben zu kontrollieren und die lokale Fauna zu schützen.
Výzkumníci v Brémách používají pasti ve Weseru ke kontrole invazivních krabů palčáků a ochraně místní fauny.

Krabí mor: Výzkumníci používají pasti ve Weseru!

Invazivní krab palčák, který se kdysi dostal do Evropy ze vzdálené Číny lodní balastní vodou, představuje vážný problém pro původní flóru a faunu v oblasti Severního moře. Tým výzkumníků z Institutu Alfreda Wegenera (AWI) v Bremerhavenu nyní zahájil inovativní projekt, který má této hrozbě čelit. Plánuje se uzavření Weser v Brémách pomocí speciálních pastí, aby bylo možné lépe kontrolovat populaci těchto krabů. [ZDF] informoval o prvních instalacích v dubnu.

Krab palčákový není jen na obtíž rybářům a ochráncům přírody, ale také jedním z nejobávanějších invazních druhů v Německu. Denně může urazit až deset kilometrů a každé jaro migruje vodami, aby postupovala stále dále do řek. Ve srovnání s tím si místní fauna stěží troufá na takovou migraci. Zatímco se krabi v jejich prostředí množí rychlostí blesku – samice nakladou až milion vajíček – má to fatální dopady i na populace jiných živočišných druhů. Podle zpráv od rybářů dochází v postižených oblastech k úbytku červů, hmyzu a slávek. [Okresní noviny] odhalují škody, které krabi způsobují rybářským sítím, a vyvíjejí tlak na ekosystémy.

Jedinečné pasti pro Weser

Pasti instalované v bariéře Brémy jsou speciálně navrženy tak, aby blokovaly cestu krabů zpět do Severního moře. Chytrým postupem lze lapače instalovat při nízké hladině vody, aniž by došlo k zásadnímu narušení ekosystému. Vědci jsou přesvědčeni: Očekávají, že 80 až 90 procent migrujících krabů padne do pastí. Chtějí také chytit dospělé kraby při zpětné migraci. [ZDF]

Toto opatření není zamýšleno pouze jako kontrola, ale také jako součást většího projektu. Projekt „Clancy“ zjišťuje, zda lze koncept pasti implementovat také v jiných říčních systémech. Kromě toho tým AWI soutěží s cílem vyvinout udržitelné využití ulovených krabů. V současnosti končí mnoho odchycených exemplářů v bioplynových stanicích, a to především kvůli znečištění. Přesto se pracuje na jejich recyklaci – z lyofilizovaných krabů se již vyrábí mouka, která se používá jako náhrada rybí moučky v krmivu pro zvířata.

Globální výzvy a lokální řešení

Problém invazních druhů, jako je krab palčák, není jen regionálním, ale celosvětovým problémem. Světová rada pro biodiverzitu IPBES nedávno zveřejnila hodnocení shrnující negativní dopady invazních nepůvodních druhů na biodiverzitu a ekosystémy. Zdůrazňuje se, že hrozba, kterou takové druhy představují, se může v budoucnu zvýšit, zejména v důsledku lidských aktivit. [IPBES] vyzývá k naléhavým opatřením proti biologickým invazím.

Celkově to ukazuje, že práce na konceptu pasti nabízí důležité přístupy k boji proti krabovi palčákovi. Holistický přístup, který zahrnuje jak kontrolu, tak využívání krabů, by mohl umožnit lépe zvládat problémy způsobené tímto invazivním druhem a chránit původní ekosystémy.

Pro další informace o tématu a aktuálním vývoji stojí za to nahlédnout do mediálních zpráv: [ZDF], [Kreizeitung] a obsáhlých analýz [IPBES].