100 dní Merzovy vlády: kritika vlažné oznamovací prózy!

100 dní Merzovy vlády: kritika vlažné oznamovací prózy!

V Kolíně nad Rýnem, po 100 dnech černo-červené federální vlády kancléře Friedricha Merze (CDU), nabízí politická krajina zajímavý, i když problematický obraz. Není náhodou, že kritika přichází z mnoha různých koutů. SR.de hlásí obvinění z opozice, spolků a dokonce i z jejich vlastních řad, která cílí na Merzův komunikační styl. Merz proto používá „obrovskou oznamovací prózu“, která postrádá očekávaný obrat po rozpadu semaforové vlády.

Politolog Albrecht von Lucke v této souvislosti kritizuje nedostatečnou angažovanost SPD a vlastních členů strany a zdůrazňuje, že AfD je na vzestupu. Tato slabost SPD, jejíž průzkumy se pohybují jen kolem 10 procent, činí koalici extrémně nestabilní. V Sársku jsou mírně pozitivní signály z průmyslu, ale obecně ekonomika zůstává v hlubší recesi. IHK letos předpovídá pokles ekonomického výkonu o zhruba 1 procento.

Kritická rozhodnutí a jejich důsledky

Zvláště kontroverzním rozhodnutím je Merzovo rozhodnutí omezit dodávky zbraní do Izraele. Tento krok způsobil nejen zmatek v politické krajině, ale také vyvolal odpor jeho vlastní strany. Federální vláda se může pochlubit úspěchy v zahraniční politice, například podporou amerického prezidenta Donalda Trumpa v NATO, ale vnitřní soudržnost je ohrožena. Spory se vedou mimo jiné o konstituování funkce soudce, což by mohlo koalici ještě více zatížit.

Dalším bodem, o kterém se na veřejnosti živě diskutuje, je Merzovo dosažení většiny s AfD na žádosti, která však nevede k závazným zákonům. n-tv.de řeší Merzovu důvěryhodnost a možný dopad jeho porušení slova na jeho politickou kariéru. V nadcházejícím hlasování by mohlo dojít k dalšímu hlasování s hlasy AfD, což zřejmě dává voličům pauzu.

Průzkumy a situace stran

Současná politická nálada je napjatá. Hlasitý Statista 63 procent dotázaných signalizovalo, že Merz navzdory svým potížím neztratí žádný vliv. Je to zvláštní, protože byl prvním kandidátem na kancléře ve Spolkové republice, který musel o svou většinu bojovat ve druhém kole hlasování. CDU/CSU získala ve volbách 28,6 procenta druhých hlasů, zatímco AfD se stala největší opoziční frakcí s 20,8 procenta.

Pro Unii bude důležité nejen chlubit se svými úspěchy v zahraniční politice, ale také se postavit výzvám, jako je slabost SPD a vzestup AfD. Voliči požadují jasno v postojích a vnitrostranické spory se mohou rychle odrazit na populaci jako celku. Důvěra voličů je ohrožena a otázkou zůstává: jak na tento tlak zareaguje koalice?