Sledování v centru pozornosti: Mannheimský model varuje občany!

Sledování v centru pozornosti: Mannheimský model varuje občany!

V Mannheimu se v současné době testuje vzrušující pilotní projekt videodohledu, který již vzbuzuje velké vzrušení v jiných městech. Při procházce městem si Svenja, kolem třicítky, všimla na tržišti několik bezpečnostních kamer, které nejen natáčely, ale také analyzovaly její chování. V Mannheimu je nainstalováno celkem 70 kamer, z nichž 46 využívá chytrý software, který jim umožňuje rozpoznat pohybové vzorce. Monitorovací zařízení proměňují lidi v panáčky a zaznamenávají pohyby, jako jsou údery, kopy nebo dokonce agresivní držení těla. Jak uvádí netzpolitik.org, takzvaný „Mannheimský model“ je aktivní od roku 2018 a je „zamýšlen pro zločinné a norské dokumenty“. chování.

Monitorování probíhá v mannheimském policejním velitelském a situačním centru, kde je vyhlášen poplach v případě podezřelých pohybů. Co je zvláštní: nahrávky jsou uchovávány po dobu nejméně 72 hodin a mohou být dokonce uchovávány až 28 dní nebo déle, pokud jsou relevantní pro policii. Navzdory bezpečnostním aspektům panuje mezi obyvateli Mannheimu smíšená nálada; někteří občané se cítí bezpečněji, zatímco jiní jsou kritičtí vůči sledování.

Bezpečnost a technologie

V akčním plánu předloženém ministrem vnitra Thomasem Stroblem a starostou Christianem Spechtem je video sledování diskutováno jako součást strategie pro větší bezpečnost v Mannheimu. V současné době je ve městě instalováno 68 sledovacích kamer, z nichž 10 má umělou inteligenci. Tyto AI kamery jsou naprogramovány tak, aby detekovaly určité pohyby, což umožňuje upozornit policii, as SWR. V plánu je kontinuální navyšování počtu AI zařízení až do konce roku 2026. Právní základ pro sledování by navíc měl zajistit nový právní názor, který by jeho používání mohl dále legitimizovat.

Bezpečnostní orgány zdůrazňují, že technologie se stále učí a počet falešných poplachů klesá. Lidští policisté se však po analýze videí nadále rozhodují, zda aktivně zasáhnout. Že se Mannheim zaměřuje na prevenci zejména o víkendových nocích, ukazuje i zavedení zóny zákazu zbraní v částech centra města, které platí od prosince 2023.

Globální perspektiva

Je také vzrušující podívat se za hranice města: studie berlínské společnosti na ochranu dat heyData ukazuje, že video sledování nabývá po celém světě různých rozměrů. V Pekingu se používá přes 800 000 kamer, zatímco například v Londýně monitoruje kolem milionu kamer s hustotou asi 600 kamer na kilometr čtvereční. V německých městech je však počet veřejných kamer relativně nízký, protože platí přísné pokyny pro ochranu údajů, jako je GDPR, které s sebou nesou mnoho omezení, jak popisuje ComputerBild.5. Tyto rozdíly ukazují, že použití sledovací technologie do značné míry závisí na příslušném sociálním kontextu.

S probíhajícími diskusemi o správném používání sledovacích technologií je zřejmé, že téma je stále naléhavější a že bezpečnostní aspekty i ochranu dat je třeba brát vážně. Mannheimský model by mohl sloužit jako příklad pro ostatní města k zahájení podobných přístupů. Otázkou však zůstává: Jak velký dohled je nutný k zajištění bezpečnosti, aniž bychom sklouzli do stavu sledování?